|
|
Radikalizace východoněmecké mládeže na příkladu teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund
Šašková, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Odhalení teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund (Národněsocialistické podzemí, NSU) v listopadu 2011 upozornilo na stále aktuální problematiku pravicového extremismu v současném Německu. Skupina Nationalsozialistischer Untergrund byla tvořená třemi mladými lidmi: Beate Zschäpe, Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem. Tato buňka se dokázala přes deset let ukrývat před policií a úřady a má na svědomí minimálně deset vražd, patnáct loupežných přepadení a dva bombové útoky. Její odhalení znovu otevřelo otázku, jak se Spolková republika Německo vyrovnává se svou nacistickou minulostí i současnou pravicově extremistickou scénou. Tato bakalářská práce se zabývá radikalizací východoněmecké mládeže v 90. letech a ukazuje tento trend na příkladu výše zmíněného uskupení. Práce se nejprve věnuje charakteristice pravicového extremismu a následně jeho specifikám v NDR a nových spolkových zemí. Následně se zaměřuje na životy tria pachatelů před vznikem buňky, její fungování v utajení a popisuje také trestné činy, které jsou s ní spojeny. Bakalářská práce nejprve popisuje loupežná přepadení, prostřednictvím kterých skupina získávala finanční prostředky, poté je pozornost věnována vražedné sérii spojené s lety 2001 až 2007 a nakonec jsou popsány i dva bombové útoky v Kolíně nad Rýnem, které má trio na...
|
|
|
Působení protestních hnutí v letech 1956 -1977 v Dánsku a Švédsku
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Působení protestních hnutí v letech 1956-1977 v Dánsku a Švédsku" se zabývá činností sociálních hnutí, jež vznikala na území Dánska a Švédska v souvislosti se západní vlnou protestního aktivismu a celkové radikalizace mládeže 60. a 70. let 20. století. Jednalo se především o hnutí proti jaderným zbraním a válce ve Vietnamu a studentskou revoltu roku 1968. Práce analyzuje okolnosti vzniku, protestní akce a následné důsledky působení těchto hnutí v obou státech a jejím cílem je komplexní srovnání dánského a švédského případu. Tato komparace poté poukazuje na odlišnosti mezi protestními hnutími Dánska a Švédska v různých aspektech, jež jsou v textu popsány. Jedním z nich je vývoj levicového hnutí po roce 1956 a v jeho rámci vznik nových myšlenkových proudů, které značně ovlivnily směřování protestních hnutí. Další části se poté věnují průběhu a rozsahu demonstrací jednotlivých hnutí, jejich náplni, cílům a projevům, například prostřednictvím alternativní kultury. Práce dále poskytuje charakteristiky společensko-politické situace Dánska a Švédska ve zkoumaném období, z nichž vyplývají specifika vývoje protestních hnutí ve skandinávském regionu.
|
host ::
RSS.